Staré Hamry jsou horskou
obcí skládající se z 55 osad rozprostírajících se na 8 345 ha,
ve které dnes žije 580 obyvatel. Na jedné straně začíná území
obce na vrcholcích Lysé hory a Smrku, na druhé straně končí na
Bílém kříži hranicí se Slovenskou republikou. Zvláštností obce
jsou také dvě katastrální území Staré Hamry 1 a Ostravice 2.
Obec je tvořena převážně lesy.
První zmínky o obci se
datují okolo roku 1640, kdy zde byly založeny první železárny -
hamry ke zkujňování železa. Poté, co se v nedalekých obcích
začaly budovat nové hutě, počalo se zdejším osadám říkat hamry
staré, čili Staré Hamry. Odtud získala obec svůj název.
Původní Staré Hamry se
však rozkládaly pouze na pravém břehu řeky Ostravice, od jejího
pramene na Bílém kříži (tzv. Černá Ostravice) až po dnešní Novou
Ves. Řeka Ostravice tak tvořila po několik staletí přirozenou
hranici mezi Moravou a Slezskem. Do dnešních dob se dochovaly
některé hraniční kameny. Jeden z nich se nachází před budovou
obecního úřadu. Až 1. července 1951 došlo k novém správnímu
rozdělení. Tehdy bylo nově utvořeny dnešní území obce Staré
Hamry. Dnešní tzv. moravská část Starých Hamer byla až do roku
1948 v držení olomouckého arcibiskupství a součástí obce
Ostravice, a proto v minulosti procházela i poněkud odlišným
vývojem než strana slezská.
Vznikem přehradní nádrže
na pitnou vodu Šance, došlo koncem šedesátých let dvacátého
století k zatopení údolí - původního centra obce a rozdělení
obce na dvě části. Centrum Starých Hamer bylo nově vybudováno na
Samčance.
Obec, jež se celá
nachází v CHKO Beskydy, je celoročně cílem pěších turistů,
cykloturistů a vyznavačů sjezdového a běžeckého lyžování. K
nejnavštěvovanějším částem obce patří Samčanka, Gruň, Bílý kříž
a areál Maryčky Magdonové. Z původní architektury se dochoval
kostel sv. Jindřicha se hřbitovem, farou a pomníkem Maryčky
Magdonové a dřevěný kostelík sv. Panny Marie Pomocné na Gruni.
Na mnohých osadách dodnes naleznete rázovité dřevěné chalupy s
pastvinami a políčky, jež dotvářejí typickou beskydskou krajinu. |